Studánka mládí

Dědeček chodil každý den do hor kácet stromy. Jednoho dne tam našel průzračnou studánku. Protože měl žízeň velkými doušky se z ní napil.

“Už jsem doma”, volal dědeček, když se vrátil domů.
Babička se na dědečka podívala a nestačila se divit.
“Kdo jsi?”, zeptala se.
“Co?! To jsem přece já, tvůj muž”, odpověděl dědeček.
“Ne, můj muž je už dědeček”, na to babička.
Dědeček se na sebe podíval do zrcadla. “He, to že jsem já? Tak mladý?”, podivil se. “Za to určitě může voda z té studánky”.
“Také chci omládnout”, pravila babička, “sama se vydám do hor”.
Nastal večer, ale babička se nevracela.

Druhý den ráno se dědeček vydal ke studánce. Když tam došel, uslyšel hlasitý dětský pláč. U studánky pak našel malé miminko.
To miminko mělo na sobě babiččiny šaty.

Babička chtěla tak moc omládnout, že se napila hodně vody :-)